vězni; koncentrační tábory; druhá světová válka (1939-1945); oběti nacismu
Trestní právo; koncentrační tábory; Osvětim; skutečné příběhy

Autobiografické vyprávění vězně, který prošel od svého zatčení v říjnu 1941 až do osvobození v dubnu 1945 několika nacistickými koncentračními tábory. Kazimierz Tymiński o sobě hovoří jako o mladíkovi plném nerozvážné odvahy. Jednoduchým stylem vypráví příběhy, plné hrůz i plné naděje, které prožil v Osvětimi a v dalších koncentračních táborech, v Buchenwaldu a Eschershausenu. V táboře to nebyla jen šťastná náhoda, co mu často zachránilo život. Byl to magický účinek hudby a jeho hudební talent, co mu umožnilo přežít i v těch nejneuvěřitelnějších podmínkách. Tím, že tato kniha je napsána pohledem polského vězně, který není určený k likvidaci pro idovský původ, nýbrž se v koncentračním táboře ocitl za odbojovou činnost, promlouvá tak za všechny nežidovské oběti holokaustu.

Přeloženo z anglického překladu polského originálu

Prošel jsem peklem Osvětimi